Když přemýšlíme o Mariině životě, nevidíme ženu, která by žila v idylickém bezpečí a izolaci od problémů světa. Narodila se do okupované země, zažila chudobu, musela s dítětem utíkat do ciziny před krutým vládcem a nakonec stála pod křížem, kde sledovala umírání svého syna. Její život byl plný lidských zkoušek, které by v komkoli z nás snadno vyvolaly úzkost, hořkost nebo vzpouru. Přesto z Marie vyzařuje neochvějný pokoj. Jak je to možné? Tajemství jejího míru nespočívalo ve vnějších okolnostech, ale v její absolutní důvěře Bohu. Její slavné „Ano“ nebylo chvilkovým nadšením, ale celoživotním postojem odevzdanosti. Maria věděla, že i uprostřed té nejtemnější noci drží Bůh otěže dějin pevně ve svých rukou.
Tento hluboký vnitřní mír je tím, co nám Královna míru nabízí a k čemu nás zve. Nemůžeme darovat světu to, co sami nemáme. Pokud v našich vlastních srdcích vládne chaos, hořkost a rozdělení, budeme tyto stíny nevědomky šířit i kolem sebe - do svých rodin, na pracoviště a do vztahů s bližními. Maria nás učí, že proměna světa začíná v tichu našeho vlastního nitra. Vyzývá nás, abychom před ni položili své strachy, své ambice i svá zranění a dovolili Boží milosti, aby utišila bouře, které v nás zuří. Ona je tou, která dokáže rozvázat uzly našich neklidných myšlenek a vnést světlo tam, kde se usadila úzkost.
Jako Královna míru však Maria nezůstává jen u našich osobních životů. Její mateřské srdce bije pro celé lidstvo. Pláče nad každým projevem nenávisti, nad každou nespravedlností a nad každým zmařeným životem. Jako mocná přímluvkyně stojí před Božím trůnem a vyprošuje milosrdenství pro svět, který tak často zapomíná na své bratrství a sestry. Když se k ní utíkáme, nespojujeme se jen v soukromé pobožnosti, ale stáváme se součástí velké duchovní armády, která bojuje proti temnotě zbraněmi nejúčinnějšími: modlitbou, odpuštěním a láskou. Maria nás učí, že skutečný mír není výsledkem politických kompromisů nebo síly zbraní, ale je to dar shůry, který musíme s pokorou vyprošovat a s odvahou přijímat.
Kéž jsou tyto májové chvíle pro nás příležitostí k hlubokému nadechnutí v přítomnosti naší Matky. Pohled na ni nám připomíná, že naděje neumírá ani tehdy, když se zdá, že zlo vítězí. Ona je jitřenkou, která ohlašuje příchod Slunce spravedlnosti, Ježíše Krista, který sám je naším pokojem. Odevzdejme jí dnes s důvěrou dětí všechno, co nás tíží. Prosme ji za mír v našich rodinách, za usmíření tam, kde vládne hněv, a za pokoj pro celou lidskou rodinu. Svatá Maria, Královno míru, buď naší průvodkyní na cestě k opravdovému pokoji, který nám svět nemůže dát, ale který nám tvůj Syn tak štědře slíbil.
Modlitba: Panno Maria, Královno míru a Matko naše, přicházíme k tobě v těchto májových dnech s tělem i duší plnou neklidu a s bázní o osud našeho světa. Otvíráme ti svá srdce a odevzdáváme ti všechny své úzkosti, strachy, hněv i bolesti, které v nás dusí radost a pokoj. Prosíme tě, shlédni na nás se svým mateřským pochopením a vypros nám u svého Syna dar opravdového vnitřního pokoje. Učiň naše srdce tichými a pokornými, abychom dokázali odpouštět těm, kdo nám ublížili, a sami se stávali tvůrci pokoje všude tam, kam nás život zavede.
Přednášíme ti, Matko, také palčivou bolest celého lidstva. Shlédni na místa sužovaná válkami, násilím a nenávistí. Prosíme tě za všechny trpící, za uprchlíky, za osamělé a za ty, kteří ztratili naději. Dotkni se srdcí mocných tohoto světa, aby odložili zbraně, touhu po moci a otevřeli se dialogu a spravedlnosti. Maria, Královno míru, přikryj náš svět svým ochranným pláštěm, smíř rozdělené národy a vypros nám milost, abychom v každém člověku dokázali vidět svého bratra a sestru. Veď nás k Ježíši, který je knížetem pokoje, abychom pod tvým vedením žili v lásce, jednotě a naději. Amen.